Proč jsem nehlasoval o posílení role Lisabonské smlouvy a tzv.“ Evropský stabilizační mechanismus“
Proč jsem nehlasoval o posílení role Lisabonské smlouvy a tzv.“ Evropský stabilizační mechanismus“
Poslanecká sněmovna v minulém týdnu projednala a schválila změnu Lisabonské smlouvy tak, aby si členové eurozóny mohli zřizovat tzv. „Evropský stabilizační mechanismus“. Tato změna Lisabonské smlouvy byla Poslaneckou sněmovnou schválena. Bohužel i hlasy téměř všech poslanců za ODS. Byl jsem mezi pouhými čtyřmi poslanci ODS, kteří pro návrh nehlasovali.
Pro voliče ODS to není ideální zpráva, protože řada příznivců ODS rozšíření pravomocí EU obsažených v Lisabonské smlouvě nepodporovala a velmi před ní varovala. Na druhou stranu se chci zastat kolegů z ODS, kteří pro návrh hlasovali. Byli vedeni zejména tím, že Poslanecká sněmovna vyslala premiéra a předsedu ODS Petra Nečase do Bruselu s tzv. „předběžným souhlasem“, že toto rozšíření pravomocí Evropského stabilizačního mechanismu může Česká republika podpořit. Poslanci ODS tedy nechtěli premiéra vystavit nepříjemné situaci v rámci EU. Na druhou stranu, když jsme premiérovi tzv. „předběžný souhlas udělili“ byli jsme ujišťování, že návrh ještě dozná značných změn a že je to skutečně předběžné jednání.
Dovolím se proto vznést několik argumentů, proč alespoň někteří z nás pro návrh nehlasovali.
Změna Lisabonské smlouvy se sice na Českou republiku nevztahuje, protože nejsme členy eurozóny. Jakmile bychom však přijali euro, začaly by pro nás povinnosti vyplývající z ESM platit automaticky a okamžitě. Především povinnost platit.
A nejde rozhodně o maličkost, platit bychom museli hodně. Jak přímo cash, tak prostřednictvím vládních záruk. ESM počítá s tím, že členské země uhradí 80 mld. euro základního kapitálu v pěti stejných ročních splátkách od roku 2013. A dále 620 mld. euro ve formě garancí a kapitálu na požádání.
Dle klíče ze stránek ECB by na ČNB připadl podíl ve výši 1,4472%. To znamená, že v případě přijetí eura budeme povinni přispět do ESM dodatečnou částkou 1,456 mld. EUR, při kurzu k 1. 6. 2012 to činí 37,54296 mld. Kč. Dále by se na Českou republiku vztahovala povinnost garancí ve výši 9,0272 mld. EUR. To je 232,7664 mld. Kč!
Myslím, že každému dochází, o jak obrovské sumy jde. Už vzhledem k tomu, jaké úsilí musí vláda vynakládat, aby postupně stlačila deficit státního rozpočtu pod 100 miliard.
Dalším problémem je samotné fungování ESM. Evropská centrální banka tvrdí, že k dispozici bude až 500 mld. EUR s ratingem AAA. To by bylo úsměvné, kdyby to nebylo spíše k pláči. I velké silné ekonomiky ztrácejí svůj „tříáčkový“ rating. Banka, stejně jako žádná jiná instituce ani stát, si nemůže určovat vlastní rating. To je jako kdyby ministr financí Kalousek ve snaze zajistit výhodnější financování státního dluhu vyhlásil rating českých dluhopisů na AAA. Trhy by ho nepochybně měly za blázna. V tomto případě je to však zjevně myšleno smrtelně vážně…
Jsme svědky snahy bruselských byrokratů ovládnout bankovní instituce za peníze členských států a tím federalizovat evropský finanční trh. Že vám to něco připomíná? Ano. Dosaďte si místo slova „federalizace“ slovo „privatizace“, místo „za peníze členských zemí“ slova „za vlastní peníze firmy“ a vyjde vám privatizace ala Mostecká uhelná, tedy privatizace za vlastní prostředky samotné firmy. Mimochodem perfektně „přikrytého“ tunelu za bílého dne tehdejším ministrem financí Bohuslavem Sobotkou. A v tomto případě se jedná o bravurní eurotunel za peníze samotných členských států.
Mgr. David Šeich, předseda OR ODS BO, místopředseda Zahraničního výboru PSP ČR