Význam atentátu na Heydricha pro český národ
V noci na 29. prosince 1941 byly nad územím Protektorátu vysazeny tři výsadkové skupiny zahraniční československé armády tzv. první vlny výsadků z Velké Británie : Anthropoid,Silver A a Silver B. Po kontaktu s domácím odbojem a několikaměsíční přípravě pak dne 27. května 1942 v 10.32 hod. v Praze – Kobylisích skupina Anthropoid, kterou tvořili rotmistři Jozef Gabčík (velitel) a Jan Kubiš (ve spolupráci s Josefem Valčíkem ze skupiny Silver A), uskutečnila atentát na zastupujícího říšského protektora , německého SS-Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha. Rotmistr Jan Kubiš vrhl na Heydrichův vůz bombu poté, co Gabčíkovi selhal samopal. Heydrich byl zraněn střepinami bomby a na následky zranění zemřel v ranních hodinách dne 4. června 1942.
Během následného krvavého teroru za tzv. druhého stanného práva (civilní výjimečný stav) bylo více než 1400 osob popraveno, další byly odeslány do koncentračních táborů, se zemí byly srovnány obce Lidice a Ležáky , v městečku Bernartice bylo zastřeleno 23 obyvatel. Z Terezína bylo do vyhlazovacích táborů odvezeno asi 3000 protektorátních Židů, důsledkem zostřeného režimu vůči Čechům v koncentračních táborech byly další stovky mrtvých.
16. června se dobrovolně vydává Gestapu rotný Karel Čurda (výsadková skupina Out Distance) a na základě jeho informací dochází k zatčení spolupracovníků parašutistů v Praze a po jejich výsleších a týrání i k vyzrazení úkrytu parašutistů v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. 18. června zde vybojovalo proti německé přesile svůj poslední boj sedm československých parašutistů : nadporučík Adolf Opálka (Out Distance), podporučík Josef Valčík (Silver A), rotmistr Jozef Gabčík (Anthropoid), rotmistr Jan Kubiš (Anthropoid), rotný Jaroslav Švarc (Tin), četař aspirant Josef Bublík (Bioscop) a četař Jan Hrubý.
Jak tedy z dnešního pohledu hodnotit atentát na Heydricha se všemi jeho důsledky? Přestože jedním z hlavních motivů této akce bylo vyjádření odporu a odvety za teror proti domácímu odboji, měl provedený atentát dosah mnohem širší. I přes následné ztráty na životech je význam atentátu v jeho značném mezinárodním politickém ohlasu jako jednoho z nejvýznamnějších činů rezistence v Evropě v období druhé světové války. Vyjádřil jasné odmítnutí okupace a domácí kolaborace a tím velkou měrou přispěl k vytvoření podmínek pro obnovu a uznání samostatného Československa v poválečném období.
V souvislosti s atentátem na Heydricha i dalšími akcemi československých parašutistů za 2. světové války je třeba si připomenout , že se současná Armáda České republiky hlásí k jejich odkazu . 1.10.1947, jako první výsadková jednotka naší poválečné armády, vznikl 71. výsadkový prapor (československých parašutistů), v jehož tradici pokračuje současný 43. výsadkový prapor (československých parašutistů) v Chrudimi. Jméno generála Františka Moravce, přednosty Zpravodajského odboru exilového Ministerstva národní obrany, v jehož rámci pracovala tzv. Zvláštní skupina D (zabezpečovala výběr, výcvik a vysazení výsadkových skupin na okupovaná území) , nese 601. skupina speciálních sil v Prostějově. Jméno generála Palečka, přednosty Zvláštní skupiny D a prvního poválečného velitele výsadkového vojska naší armády, bylo propůjčeno 102. průzkumnému praporu v Prostějově.
V letošním roce si tedy naše armáda připomíná 60. výročí vzniku našeho výsadkového vojska, které patří mezi elitu každé armády.
A ještě na závěr - Slováci pojmenovali svou elitní jednotku, 5. pluk speciálního určení (Žilina), jménem Jozefa Gabčíka.
Literatura: Fidler, Jiří: Atentát. Brno 2002.
Šolc, Jiří: Přijdeme za svítání. Praha 2005.
PaedDr. Miloš Petřík
https://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/9142-vyznam-atentatu-na-heydricha-pro-cesky-narod.aspx